Trh s překlady sestává převážně z živnostníků – koncových poskytovatelů služeb, tedy překladatelů samotných. Ti často, ne však vždy pracují skrze přeprodejce tradičně nazývané překladatelskými agenturami. Formální organizace je minimální a trh je fragmentovaný; spolehlivé a věrohodné průzkumy trhu se příliš neprovádí a jsou tedy těžko k mání. To vše vede k tomu, že pro zákazníky hledající služby, které vyhovují jejich potřebám, může být náročné se na trhu zorientovat.
V tomto článku se podělím o svá pozorování a zkušenosti nasbírané za více než 7 let na českém trhu s překlady, ve snaze osvětlit jeho strukturu. Jde o obecný, přehledový článek. Také prosím mějte na paměti, že zde uvedené jsou zkušenosti jediného člověka, který se pohybuje v jednom určitém segmentu trhu (komerční překlad češtiny a angličtiny) v jedné konkrétní zemi (Česko). Tím pádem nemusí být vždy zobecnitelné, a nakonec ani stoprocentně přesné. Jelikož však rigorózní výzkum trhu převážně chybí, doufám, že mé postřehy mohou přesto být užitečné.
Prvně tedy, trh s překlady je součástí širšího odvětví jazykových služeb, kam také patří tlumočení, výuka jazyků a audiovizuální jazykové služby (např. titulkování a překlad pro dabing). V některých zemích, včetně Česka, existuje také podobor tzv. ověřených překladů (překladů „s kulatým razítkem“), které jsou potřebné u různých úředních dokumentů používaných v soudních řízeních a styku občana se státem.
Jedním ze specifik překladatelského trhu (a i oboru jazykových služeb obecně) je to, že většina koncových poskytovatelů služeb jsou živnostníci. (Někdo raději říká freelanceři nebo nezávislí profesionálové.) Zaměstnanecké vztahy jsou vzácné a korporátní poskytovatelé jazykových služeb (language service provider, LSP – česky tradičně překladatelské agentury) jsou obvykle prostředníci přeprodejního typu, kteří koncovému zákazníkovi prodají to, co nakoupili od živnostníka.
Z pohledu zákazníka je hlavní výstup ten, že ať nakoupíte jazykové služby od kohokoliv, osobou skutečně zpracovávající vaši zakázku bude s největší pravděpodobností nějaký drobný živnostník.
Abychom lépe zmapovali složení populace koncových poskytovatelů, podívejme se na překryvy mezi jednotlivými segmenty trhu. Učitelé jazyků pravděpodobně stojí nejvíce o samotě – jen málo z nich také překládá nebo tlumočí, a naopak. Větší míra překryvu je mezi překladateli (kteří překládají psaný text) a tlumočníky (kteří překládají mluvené slovo naživo). Ne každý překladatel je také tlumočník, nebo naopak, ale není jich málo.
Jedním možným důvodem je, že tlumočení je silně sezónní činnost, kde poptávka vrcholí v „konferenční sezoně“ na jaře a na podzim. V letní a zimní mimosezoně se řada tlumočníků přesouvá na trh s překlady, aby vykryli opad poptávky po tlumočení. Důsledkem toho je, že tlumočníci, kteří vůbec nikdy nedělají překlady, jsou celkem vzácní.
Opačný případ, tedy překladatelé, kteří vůbec netlumočí, je výrazně častější, jelikož jádrová sezónnost poptávky po překladech je jen slabá a na trhu se dá bez potíží pracovat celoročně. Já sám jsem příkladem překladatele, který netlumočí, a ani nikdy netlumočil.
Konečně trhy ověřených a audiovizuálních překladů jsou v podstatě specializovanými podobory obecného trhu s překlady. Obsluhují je překladatelé, kteří jsou buďto plně specializovaní a ničemu jinému se nevěnují, nebo jsou specializovaní jen částečně a přijímají mimo svou specializaci i zakázky na „obecný“ překlad.
Dalším specializovaným oborem, který jsem dosud nezmínil, je trh s překladem literárním. Ten je do značné míry oddělen od trhu překladů „komerčních“, a lidé na něm činní zřídka dělají jiné než literární zakázky. Oddělená je i poptávková strana, kde literární překladatelé pracují převážně pro nakladatele, zatímco překladatelé komerční pracují pro firmy, stát, vysoké školy atd., buďto napřímo nebo ve zprostředkování agenturou.
Nějaký přesah by snad šlo najít v překladu knižně vydávané literatury faktu, kde může překladatel pocházet jak z trhu literárního, tak z komerčního, nicméně tím asi spojitost těchto segmentů končí.
Více strukturovaný přehled jsem připravil v tabulce níže, která shrnuje dosavadní diskusi a přidává některé další detaily.
Teď, když jsme zběžně prohlédli strukturu trhu, rád bych krátce specifikoval svou vlastní pozici na něm: Jsem čistě komerčním překladatelem. Uvažujete-li o mých službách, vězte prosím, že s tlumočením, titulkováním nebo soudním či literárním překladem vám nepomohu. Naopak vám mohu posloužit neověřenými, neliterárními překlady v široké škále textů, od smluv přes technické dokumenty a lokalizaci webů po překlady a korektury odborných článků.
Zaměřuji se na překlad z češtiny do angličtiny, a myslím si, že dokáži anglicky psát dost dobře na to, aby můj projev nebyl téměř nebo vůbec poznat od díla rodilého mluvčího. Samozřejmě překládat do své rodné češtiny mohu také. Navíc dělám i korektury – jen prosím ne po strojích.
Nyní tedy, když už jsem úspěšně do článku narouboval reklamu na své služby, zakončeme jej upoutávkou na další články na mém blogu. Článek, který právě dočítáte, je myšlen jako obecný přehled, na základě kterého si můžete trh s překlady lépe situovat do své myšlenkové mapy širší ekonomiky. Chcete-li číst více do hloubky, mám jiné články, které jsou na to lepší.
Dobrou volbou pro vaši další destinaci může být tento článek o organizaci trhu s překlady, který se zabývá překladateli – živnostníky, překladatelskými agenturami a tím, jak to mezi nimi funguje. Mám i přehledový článek o cenovém rozpětí překladů angličtiny. Nebo se prostě podívejte na můj seznam článků; třeba vás tam něco zaujme!