Otázky a odpovědi o spolupráci

Zde se formou odpovědí na otázky, které si možná jako zákazník kladete, můžete dozvědět více o mých obchodních podmínkách.

Vyberte si v seznamu vpravo téma, které vás zajímá. Některá delší témata mají vlastní podsekce s odkazy v záhlaví tématu. Zpět sem na začátek stránky se vrátíte tlačítkem, které se po seskrolování níže zobrazí v pravém dolním rohu.

Cílem této sekce je prezentovat informace přívětivějším a přehlednějším způsobem než klasický úřední hustopis. Obchodní podmínky považujte prosím za závazné; v řadě věcí je však možné se domluvit jinak, budete-li si přát. Odkaz na tuto stránku naleznete také na mých objednávkových listech.

Není určitě nutné před zadáním zakázky toto vše podrobně studovat. Všechny hlavní informace o zakázce vám poskytnu během komunikace a na objednávkovém listu. Podrobné informace na této stránce jsou zde pro úplnost a pro případ vašeho zájmu o ně.


Jak probíhá zakázka?

To je do jisté míry individuální, podle vašich potřeb a požadavků. Většinou ale mé zakázky probíhají více či méně v těchto krocích:

​1. Vaše poptávka

Oslovíte mě skrze některou z mých online prezentací, např. tento web, nejlépe e-mailem na jansky@prekladyjansky.com. Doporučuji již v této fázi přiložit text k překladu k nezávazné kalkulaci.

2. Má nabídka

​Odpovím vám zpravidla týž den, někdy téměř ihned, nejdéle však do 24 hodin v pracovní dny. Pokud jste v prvním kroku přiložili text ke kalkulaci, zasílám již nyní konkrétní nabídku ceny a termínu. Pokud ne, požádám vás o zaslání textu, bez jehož prohlédnutí vám nemohu nabídku připravit. Zaslání textu je zcela nezávazné a nakládám s ním jako s důvěrným dokumentem.

3. Zadání zakázky

​Pokud s mou nabídkou vyjádříte souhlas, považuji zakázku za závazně zadanou a toto vám potvrdím e-mailem, včetně zaslání objednávkového listu (v PDF) shrnujícího základní dohodnuté parametry zakázky. Byla-li dohodnuta záloha, stává se v tuto chvíli splatnou a na zakázce začínám pracovat po jejím přijetí na účet, případně po obdržení potvrzení o platbě. Do této doby je také třeba mi sdělit vaše případné zvláštní požadavky na zakázku, pokud jste tak již neučinili. Požadavky sdělené později se pokusím v rámci možností splnit, ale to již nemohu garantovat.

4. Práce na zakázce

​Zpracovávám vaši zakázku. Překladatelská práce je z velké většiny samostatná a v této době od vás obvykle nevyžaduji žádnou větší součinnost. Vyskytnou-li se v průběhu zakázky nějaké nejasnosti či potíže, budu vás kontaktovat e-mailem, ale u většiny zakázek v této fázi pracuji samostatně a klienty nekontaktuji. Můžete se mi však kdykoliv ozvat, chcete-li se informovat o průběhu zakázky apod.

​5. Dodání hotové zakázky

Ihned po dokončení zakázky, nejpozději však do dohodnutého termínu dodání, vám odesílám e-mailem hotový překlad. Společně s dodáním překladu nebo krátce po něm také zasílám závěrečnou fakturu, zpravidla se splatností 14 dnů, pokud jsme se nedohodli jinak.

Text překladu se stává v nejvyšší zákonem umožněné míře vaším duševním vlastnictvím okamžikem uhrazení celé dohodnuté ceny (nebo její poslední části) na můj účet, ovšem právo užívat jej tak vám dočasně postupuji již odesláním hotové zakázky, za předpokladu, že faktura bude uhrazena v termínu. Skládali-li jste mi zálohu, ta je na závěrečné faktuře samozřejmě odečtena. Nejsem plátcem DPH, vyjma fakturace právnickým osobám na adresy v jiných státech EU, kde vám DPH účtovat musím, a to hrazenou příjemcem (vámi) dle §193-6 směrnice 2006/112/ES. Po skončení zakázky vaše osobní ani jiné údaje neukládám do trvalých databází a nikdy vám nezasílám nevyžádaný marketing (newslettery, nabídky apod.).


Jak řešíte GDPR?

V EU aktuálně směrnice o ochraně osobních dat (GDPR) ukládá komerčním subjektům nakládat s osobními daty zákazníků určitými způsoby. Mé stanovisko k dopadu GDPR na mou práci je následující:

​Je-li klientem firma, nejsou její kontaktní a fakturační údaje osobními údaji dle GDPR. Je-li klientem soukromá osoba, tyto údaje osobními údaji nejspíše budou. Osobní údaje se rovněž mohou vyskytnout v překládaných dokumentech (ačkoliv zřídka kdy ve velkém množství). Veškeré pracovní dokumenty ukládám offline (tedy nikoliv v cloudu) na jediném PC umístěném v prostorách, kam mám fyzicky přístup pouze já. V kombinaci s mými garancemi nakládání se svěřenými údaji toto považuji za technické a organizační opatření přiměřené rozsahu mého podnikání a mé práce s osobními údaji.

Pokud tento způsob nakládání s osobními údaji nepovažujete za dostatečný, máte vždy možnost osobní údaje vyskytující se v překládaných dokumentech předem odstranit. Dopad takového kroku na úroveň výsledného překladu nebývá zásadní. Jste-li soukromá osoba, nemusíte mi rovněž sdělovat k fakturaci žádné údaje kromě Vašeho jména, nechcete-li. Naše e-mailová konverzace a zasílané soubory jsou pro mě v tom případě dostatečným dokladem o existenci zakázky a oprávněnosti fakturace.

Podrobnosti o ochraně soukromí návštěvníků tohoto webu najdete na stránce Ochrana soukromí.


Jaké jsou Vaše platební podmínky?

Mé standardní platební podmínky sestávají ze zálohy ve výši 30 % celkové dohodnuté ceny překladu, která je splatná v okamžiku závazného oboustranného potvrzení zakázky, a závěrečné faktury se splatností 14 kalendářních dnů, kterou vystavuji nejdříve v okamžiku dodání hotového překladu vám.

Odesílám-li fakturu v pracovní den později než v 17 hodin (českého času) nebo kdykoliv v nepracovní den (víkend, den pracovního klidu v ČR), je na faktuře uveden jako datum vystavení nejbližší následující pracovní den, a doba splatnosti začíná běžet až od něj.

Platbu přijímám bankovním převodem na běžný účet denominovaný v koruně české vedený v ČR Komerční bankou, a.s.

Podrobnosti k tématu: Splatnost | Výjimky z placení záloh | Proč požaduji zálohy | Platby ze zahraničí | DPH | Nákup jako spotřebitel

​Splatnost 14 dnů mi přijde krátká…

​Ano, je kratší než nejběžněji užívaná splatnost 30 dnů. Rád bych však poznamenal, že platba na odloženou splatnost, jakkoliv je v ČR i jinde standardem pro transakce mezi firmami, je v podstatě poskytnutím krátkodobého úvěru prodávajícím kupujícímu. Jde tedy v podstatě o finanční službu prodávajícího a nelze se domáhat jejího poskytnutí, ani poskytnutí nějaké konkrétní doby splatnosti.

​Důvodem spíše kratší splatnosti mých faktur je to, že jakožto drobný živnostník nemám hospodářské kapacity na to, poskytovat svým klientům bezúročné půjčky, kterými platby na fakturu de facto jsou, na delší dobu. Pro větší firmu je naopak snazší držet peněžní rezervy k tomu, aby mohla poskytovat delší splatnost svých pohledávek. Kratší splatnost tedy používám z objektivních důvodů, nikoliv jen pro vylepšení vlastního cash flow.

​Přesto jsem však ochoten diskutovat o delší splatnosti (21 nebo 30 dnů; více si opravdu nemohu dovolit), je-li takový požadavek ze strany zákazníka přiměřeně odůvodněný. Vezměte prosím v úvahu, že odložená splatnost faktur má sloužit zejména jako čas na administrativní a bankovní zpracování platby. V dnešní době okamžité elektronické komunikace a převážně velmi rychlých plateb je, myslím, 14 dnů k tomuto dostatečných. Také s ohledem na to, že objem mých zakázek se zpravidla jednotlivě pohybuje v jednotkách až nízkých desítkách tisíc – nejde tedy (z pohledu průměrné firmy) o velké platby, jejichž příprava by vyžadovala čas navíc.

​Nemohu tedy přijmout např. argumenty typu „naše standardní splatnost faktur je 30 (nebo jiný počet) dnů“. Se vší úctou opakuji, že splatnost faktur je rozhodnutí prodávajícího, nikoliv kupujícího. Stejně tak argumenty typu „máme fakturační den pouze jednou za měsíc (nebo někdy jindy)“, „účetní (nebo jiný zúčastněný pracovník) je na dovolené“ nebo „nestíháme schvalovací kolečko“ nepovažuji za pertinentní.

Rozumím, že některé společnosti mají poměrně složité vnitřní procesy zpracování faktur. Nicméně, opět ve vší úctě, to, jak si firma nastaví svůj vnitřní proces, není věcí, kterou by její obchodní partneři měli řešit. Proces by měl být nastaven tak, aby firma byla schopná dostávat svým závazkům včas. Jak zmiňuji výše, 14 dnů by s dnešní rychlou komunikační technikou mělo být pro relativně malé objemy plateb, které vám mohu fakturovat, dostatečné.

Co je tedy „přiměřeným důvodem“? To záleží na situaci; navzdory výše uvedenému se snažím svým zákazníkům s rozumnými požadavky vyjít vstříc, mohu-li. Zde bych vás tedy pouze požádal, než mě případně budete žádat o prodlouženou splatnost faktury, abyste zvážili, zda je to skutečně pro vás nutné.

​Požadujete zálohu vždy?

​Nikoliv, jsou situace, kdy zálohu nežádám. Zálohy neúčtuji:

  • U menších zakázek, tj. do celkové ceny 5.000 Kč.
  • Stálým zákazníkům s dobrou platební morálkou, čímž se rozumí zákazník, který včas uhradil faktury za tři předchozí zakázky u mě.
  • Překladatelským agenturám. U překladatelských agentur vidím malou pravděpodobnost, že by došlo k potížím s platbou, neboť fungující spolupráce s překladateli je pro ně důležitou součástí podnikání. Ani agenturám, s nimiž pracuji prvně, tedy zálohu neúčtuji. Pokud mi však agentura opakovaně nezaplatí v dohodnutém termínu, budu nadále zálohy účtovat i jí, a to dokud se její platební morálka nezlepší.

​Zakázky spadající do některé z kategorií výše fakturuji v plné výši až závěrečnou fakturou zasílanou při nebo po dodání překladu.

​Proč vůbec zálohu chcete?

​Zde není, jak to říci zaobaleně; řeknu to tedy přímo: Hlavním důvodem žádání záloh je u mě, jako asi téměř u každého, kdo je používá, špatná platební morálka malé, ale bohužel ne nevýznamné části klientů. Záloha je jedním z mála prostředků, které má drobný subjekt jako já k dispozici ke zlepšení platební morálky. Princip je ten, že zákazníci neschopní / neochotní platit včas (nebo vůbec) pravděpodobně odmítnou zálohu zaplatit, čímž se sami „odfiltrují“ ještě před tím, než do jejich zakázky zapustím svůj čas a úsilí. Je zde sice riziko, že záloha občas odradí i zákazníka, který by jinak byl zcela důvěryhodný, což není dobré. Nicméně to je třeba vážit proti zvýšenému riziku neplacení / pozdního placení pohledávek a s tím spojených problémů s likviditou, pokud bych zálohy nevybíral.

Větší firmy mají k dispozici celou řadu nástrojů k vymáhání pohledávek, od pojištění splatnosti přes registry typu SOLUS a profesionální oddělení řešení pohledávek až po právní cesty. Pro malé subjekty, jako jsou živnostníci, a navíc pro poměrně malé zakázky, které živnostníci zpravidla provádí, jsou sice alespoň některé z těchto cest teoreticky otevřené, avšak žádná z nich není příliš reálná, neboť čas a úsilí (mé vlastní, neboť na to „nemám lidi“) strávené takovýmto vymáháním by často překročily hodnotu řešené pohledávky.

​Osobně mi požadování záloh příliš nevyhovuje: Není mi příjemné přijímat od zákazníka peníze – byť jen část z nich – pokud jsem pro něj ještě nic neudělal. Rovněž nepovažuji za příliš „férové“, že mi cca. osmdesát procent bezproblémových zákazníků bude muset v podstatě zbytečně platit zálohy kvůli cca. dvaceti procentům méně spolehlivých a nespolehlivých, za jejichž přístup ti bezproblémoví vůbec nemohou.

​Pokud uvažujeme o vybírání záloh obecně (ne konkrétně u mě), dochází tak k nepoměrnému růstu nákladů (zde v podobě dodatečné zátěže s placením předem) napříč celou ekonomikou pouze proto, že určitá malá část subjektů v ekonomice se projevuje jako nedůvěryhodná. Bohužel to, že nízká důvěra způsobuje disproporční ztráty, je dobře popsaným a všudypřítomným hospodářským jevem. (Viz např. v podstatě všechny historické krize na finančních trzích, kde náhlý propad důvěry často zlikvidoval více hodnoty, než sama objektivní příčina krize.)

​Co se týče mě osobně: Byla doba, kdy jsem zálohy nevybíral. Po nějakém čase se mi však nespolehliví plátci poměrně dosti pomnožili a vznikly mi nemalé náklady (časové i finanční) s řešením následných mezer v likviditě. Proto nevidím aktuálně jinou možnost, než o zálohy žádat. Prosím vás tímto o pochopení mé pozice, a také o to, abyste, pokud možno, mou žádost o zálohu nebrali jako projev nedůvěry vůči vám konkrétně.

​Přijímáte také platby ze zahraničí?

​Ano, platby ze zahraničí přijímám rovněž. Dle situace je možné se domluvit na platbě v CZK, EUR nebo USD, a to buďto na běžný účet denominovaný v koruně české vedený v ČR u Moneta Money Bank, a.s., nebo na účet u platebního zprostředkovatele PayPal. Více o platbě a fakturaci do zahraničí [zde].

​Jaký je váš režim DPH?

Nejsem plátcem DPH, vyjma fakturace právnickým osobám na adresy v jiných státech EU, kde vám DPH účtovat musím, a to hrazenou příjemcem (vámi) dle §193-6 směrnice 2006/112/ES. Mé faktury pro české subjekty (tzn. subjekty, kterým fakturuji na adresu v ČR) jsou tedy zcela bez DPH.

​Nakupuji jako fyzická osoba (spotřebitel) – jaké jsou podmínky pro mě?

​Jednoduše řečeno, stejné jako pro kohokoliv jiného. Jako neplátce DPH neúčtuji daň nikomu, ani spotřebitelům. Naopak, spotřebitelům mohu dokonce prodávat bez DPH i do jiných zemí EU (kde firmám jistou formu DPH účtovat musím, viz výše). Pro spotřebitele je tedy nákup u mě levnější, než by byl u plátce DPH s jinak stejnou cenou před zdaněním.

Poměrně často se setkávám s tím, že mi zákazníci – spotřebitelé chtějí platit ihned po dodání zakázky nebo dokonce předem. Je milé, pokud to nabízíte, ale není to vůbec potřeba. I jako spotřebiteli vám poskytnu standardních 14 dnů na úhradu závěrečné faktury, kterou vystavím při nebo po dodání hotového překladu. Kdy v těchto 14 dnech zaplatíte je na vás; samozřejmě můžete zaplatit i dříve, ale z mé strany zcela stačí, budu-li mít peníze na účtu v den splatnosti.


Co se stane, když Vám nezaplatím?

Samozřejmě nebudu nadšen. Mé faktury mají standardní splatnost 14 dnů, což je, myslím, dostatečné k přípravě a provedení plateb v relativně malých objemech, které já fakturuji. Pokud víte předem, že tato doba je pro vás krátká, máte možnost mě požádat o delší splatnost faktury. V přiměřeně odůvodněných případech je možné se domluvit na 21 nebo i 30 dnů, více zde.

To je však nutno mi sdělit nejpozději v okamžiku vystavení faktury. Pozdější sdělení, že splatnost „byla příliš krátká“, nemohu a nebudu akceptovat, jakkoliv budou odůvodněná. Zejména takové argumenty neakceptuji v době, kdy je již faktura po splatnosti, např. jako reakci na upomínku. Pokud pro klienta splatnost skutečně byla příliš krátká, měl veškerou příležitost mi toto sdělit ihned poté, co se lhůtu splatnosti dozvěděl.

Podrobnosti k tématu: Důvody zpoždění plateb | Platební neschopnost | Nespolupracující dlužník | Důsledky nezaplacení

Jaké jsou důvody zpožděných plateb?

​U nezaplacení faktury zákon rozlišuje dva základní důvody: tzv. platební neschopnost a platební nevůli. Neschopnost znamená, že kupující / dlužník buďto fyzicky nemá na účtu prostředky k úhradě pohledávky, nebo má, ale má jich natolik málo, že jejich vydání by ohrozilo jeho schopnost pokračovat v činnosti. Platební nevůle naopak znamená, že dlužník nemá nedostatek prostředků, pouze se svévolně rozhodl svému závazku nedostát. Osobně se s platební neschopností čas od času setkávám; s nevolí jsem se zatím nesetkal snad vůbec.

Třetím běžným důvodem je opomenutí nebo organizační zdržení (např. pro nepřítomnost zúčastněného pracovníka) – to je technicky vzato platební nevolí, neboť dlužník má prostředky pro platbu. Podstatným rozdílem však je, že v tomto případě má dlužník zájem závazku dostát, pouze se v tom zdržel. To je poměrně běžné a do jisté míry pochopitelné a rovněž je to ten důvod, který předpokládám jako výchozí domněnku u faktur, které jsou nově po splatnosti. Pokud na to však u vás dojde, očekávám, že situace bude vyřešena obratem (do pár dnů) po prvním upomenutí.

​Jsme v platební neschopnosti. Co s tím?

​Pokud se tak nestane, nezbývá mi, než předpokládat buďto platební neschopnost nebo nevůli. Jak zmiňuji výše, neschopnost se zdá být daleko častější než nevůle. Pokud jste se dostali do platební neschopnosti, prosím vás, abyste mi to sdělili, pokud možno ihned poté, co se nestihnutí včasného zaplacení faktury stane pravděpodobným nebo jistým. Ušetříte mi tím čas a starosti s kontrolováním účtu stran došlých plateb a s upomínáním.

Rozumím, že každému subjektu je nepříjemné se prohlásit za platebně neschopný. Na druhou stranu, pokud vůči mně máte neuhrazenou pohledávku po splatnosti, jsem vaším věřitelem a tedy hospodářsky zainteresovanou osobou (stakeholder), a jako takový mám nárok jak na informaci o důvodu nezaplacení pohledávky, tak na informaci o tom, kdy předpokládáte, že budete moci pohledávku uhradit, je-li to možné odhadnout.

Případné sdělení o platební neschopnosti je hospodářsky citlivou informací. Budu jej tedy považovat za přísně důvěrné a nebudu jej nikde šířit – to je samozřejmá součást mé výše zmíněné pozice stakeholdera a souvisejícího nároku na informace o mé pohledávce. Rovněž se nemusíte obávat, že bych se k vám kvůli platební neschopnosti choval nepřátelsky. Jako živnostník, tedy v podstatě podnikatel, rozumím tomu, že do platební neschopnosti se může čas od času dostat každý – sám jsem již také v minulosti byl na jejím pokraji, a asi málokdo nebyl. Nebudu vás tedy za takové sdělení nijak stigmatizovat.

Naopak, sdělíte-li mi, že máte likviditní potíže, je možné se na základě toho domluvit na lepším postupu, než jaký bych použil jinak. Nesdělíte-li mi nic, nezbude mi, než vás nadále obesílat upomínkami, z nichž ty pozdější mohou být i zpoplatněné (viz níže). Budete-li se mnou o důvodu nezaplacení komunikovat otevřeně, je možné se domluvit např. na odkladu splatnosti faktury nebo na jejím převedení na (bezúročný) splátkový kalendář. Zde se vám pokusím vyjít vstříc – mým cílem je vyřešit původní pohledávku, nikoliv vám spílat či z vás extrahovat další peníze na pokutách a úrocích z prodlení.

Přesto však rozumějte, že má hospodářská kapacita pro odkládání pohledávek a splátkové kalendáře je omezená. Odklad jsem schopen poskytnout maximálně v řádu týdnů a splátkový kalendář v řádu měsíců. To však pouze za předpokladu, že k tomu aktuálně mám hospodářské kapacity (také s ohledem na objem zakázky). Určitě není možné se odkladu pohledávky nebo splátkového kalendáře domáhat.

​Co děláte, pokud Vás dlužník ignoruje?

V případě, že je klient v prodlení a smysluplně se mnou o tom nekomunikuje (za což považuji i v podstatě bezobsažné komunikace typu „omlouváme se, pracujeme na tom“, po nichž ale nedojde ke slíbenému řešení), používám k řešení pohledávek po splatnosti tento základní postup:

​1. První upomínka (nezpoplatněná)

Zasílám e-mailem na adresu, na kterou jsem s vámi komunikoval ohledně překladu, a to nejdříve jeden den po datu splatnosti faktury, nejsou-li v tu chvíli peníze na mém účtu. Tato upomínka je vždy bezplatná a její tón je založen na předpokladu, že jde pouze o opomenutí nebo organizační zdržení.

2. Druhá upomínka (nezpoplatněná)

​Posílám nejdříve 48 hodin po první upomínce, zůstala-li tato bez odpovědi a nejsou-li peníze stále na mém účtu, nebo nejpozději 4 kalendářní dny po první upomínce, dostal-li jsem na tuto odpověď s příslibem platby, ale platba po zmíněných 4 dnech stále není na mém účtu. V této upomínce vás varuji, že zůstane-li věc dále nevyřešena, mohou již být účtovány poplatky z prodlení. Upomínku posílám e-mailem na adresu, na kterou jsem s vámi komunikoval ohledně překladu, a dále na všechny ostatní e-mailové kontakty, které na vaši organizaci mám, ve snaze zajistit její doručení.

3. Druhá faktura (zpoplatněná)

​Posílám nejdříve 48 hodin po druhé upomínce, nejsou-li peníze stále na mém účtu, ale ne dříve než 7. den po splatnosti původní faktury, nastane-li toto později. Tato faktura nahrazuje původní fakturu a prodlužuje její splatnost na 10. den po svém vystavení (tedy cca. 17 dní po splatnosti původní faktury). Nezaplacení faktury je v podstatě nepovoleným čerpáním krátkodobého bezúročného úvěru. V době vystavení této druhé faktury již byl takový úvěr čerpán dlužníkem jednostranně po dobu alespoň 7 dnů; dalších 10 dnů vám poskytuji pro zaplacení pohledávky.

Tato služba je zpoplatněna částkou 200 Kč, která je na této faktuře přičtena k původní pohledávce. Dále je přičten administrativní poplatek ve výši 300 Kč, který kryje čas a práci navíc s dosud proběhlými kroky upomínkovacího procesu (viz výše), které mi dlužník svým prodlením způsobil. Celkové navýšení částky je tedy 500 Kč. Poplatek není úrokem z prodlení; ten v této fázi neúčtuji. V případě úhrady pohledávky obratem (tzn. připsání peněz na můj účet do 48 hodin od zaslání faktury) vám oba poplatky prominu.

​4. Nedobytná pohledávka (úrok z prodlení)

​Není-li ani druhá faktura uhrazena do 48 hodin po své splatnosti, považuji pohledávku nadále za nedobytnou a další postup volím dle situace a dle možností stanovených právními předpisy. Na nedobytných pohledávkách nabíhá úrok z prodlení (ode dne konstatování nedobytnosti, viz předchozí věta) v základní sazbě dle občanského zákoníku. Ta je stanovena per annum jako výše repo sazby ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž nastalo prodlení, zvýšená dále o osm procentních bodů. Poplatky z předchozí faktury nejsou prominuty, úrok z prodlení však nabíhá pouze z jistiny, kterou je jen původní dlužná částka bez poplatků.

​Výše uvedený proces je mým vodítkem pro situaci, kdy mě dlužník ignoruje a nejeví ochotu dohodnout se na konstruktivním řešení. Značné části postupu výše i poplatkům z prodlení se lze vyhnout, budete-li se mnou otevřeně o situaci komunikovat a hledat oboustranně přijatelnou domluvu. V tom případě se vám budu snažit v rozumných mezích vyjít vstříc.

​Má nezaplacení ještě další důsledky?

​Pro zamezení pochybnosti uvádím, že od klienta, za nímž mám pohledávku po splatnosti, nepřijmu další zakázky až do doby urovnání dluhu. Zejména nepřijmu nabídku či příslib budoucích zakázek jakožto náhradu opožděné platby. V případě delších prodlení (nejméně krok 3 procesu popsaného výše), zejména pokud klient nejevil snahu je řešit, nebo často opakovaných prodlení i kratšího rázu, si vyhrazuji právo odmítnout další spolupráci trvale, dle svého uvážení.

​Rovněž dojde-li pro nesoučinnost klienta s úhradou faktury po splatnosti upomínkovací proces alespoň do kroku 2, budu tomuto klientovi i po uhrazení pohledávky na případných budoucích zakázkách účtovat standardní zálohu 30 %, i pokud jsem ji na dosavadních zakázkách nepožadoval. V případě dalších budoucích zakázek pak zálohu účtuji až do doby, dokud klient neuhradí v řádném termínu faktury za tři po sobě jdoucí zakázky, čímž opět získá výhodu „stálého klienta s dobrou platební morálkou“, od kterých zálohy nevybírám.

​Konečně, nezaplacením faktury včas pozbýváte veškerých práv duševního vlastnictví (dále jen „PDV“) k textu překladu, a to i pokud jej máte fyzicky k dispozici. Jak je podrobněji rozebráno [zde], PDV spojená s překladem na zákazníka s konečnou platností přechází až uhrazením celé předem smluvené ceny za překlad (nebo její zbývající části). V mezidobí od zaslání hotové zakázky do uhrazení její plné ceny zůstávají PDV se mnou; vám je po tuto dobu pouze postupuji. Toto postoupení trvá pouze do data splatnosti faktury (ať je toto jakékoliv, zpravidla ale 14 dnů po dodání překladu).

Pokud fakturu zaplatíte včas, přejdou na vás PDV dříve, než jejich původní dočasné postoupení vyprší, a tedy můžete s překladem nepřerušeně nakládat jako s vlastním již od jeho dodání. Pokud však se zaplacením prodlíte, nemáte po celou dobu prodlení právo překlad žádným způsobem užívat. Toto právo (znovu)získáte až uhrazením smluvené ceny.


Jak zajišťujete kvalitu?

V první řadě svými znalostmi angličtiny, dovednostmi v překládání a zkušenostmi získanými během čtyř let praxe na cca. 250 zakázkách v celkovém rozsahu kolem jednoho milionu slov. Podrobnosti o mých zkušenostech a kvalifikacích si můžete prohlédnout na stránce Reference.

Kromě toho používám také další postupy k zajištění kvality: Překládané texty kontroluji stran přítomnosti gramatických a slohových chyb jednak vestavěnou kontrolou pravopisu v MS Word a jednak ruční revizí a všeobecnou pečlivostí práce. Mou filozofií je, že pokud již něco dělám, dělám to pořádně; kromě profesních ohledů mi ani osobně není příjemné dělat polovičatou či odbytou práci. Mám také jistou „řemeslnickou hrdost“: Má současná znalost angličtiny je výsledkem 25 let studia a praxe a investoval-li jsem takovéto množství času, neponížím úroveň práce, které jsem schopen, jen kvůli ledabylosti.

Formátování textu se snažím zachovat co nejvíce podobné originálu, je-li to možné. Dostanu-li zadání v editovatelném formátu (např. DOC / DOCX), často překládám přepisem přes původní text, což většinou zachová formátování téměř beze změn. Není-li to možné, snažím se formát originálu alespoň napodobit v rámci možností editoru MS Word. (Více o formátování [zde].)

Podrobnosti k tématu: Strojový překlad | Certifikace

Jak se stavíte ke strojovému překladu?

Záleží na tom, o jaký způsob strojového překladu se jedná, a jak jej člověk používá. Strojový překlad spočívající v automatickém doplnění překladů slov podle slovníku nepoužívám, neboť takové systémy mají značné nedostatky, které je činí přinejlepším nespolehlivou náhradou ruční práce: Za prvé mnohá slova mají více než jeden význam a ne všechny významy se překládají týmž slovem do jiného jazyka. V tomto případě stroj zpravidla nedokáže rozlišit, který z významů má použít.

Za druhé, lidské jazyky nekódují význam pouze na rovině jednotlivých slov, ale i na několika rovinách delších – fráze, celé věty, i delší úseky. Současné strojové překladače nejsou zpravidla schopny analyzovat frázi nebo větu jako celek, pouze je rozdělí na slova a ta pak mechanicky přeloží, čímž se může podstatná část významu ztratit nebo změnit. Tato omezení platí jak pro strojové překladače poskytované zdarma (např. Google Translate), tak pro „profesionální“ placený software (např. SDL Trados).

Standardně pracuji v MS Word, nicméně pokud to zakázka vyžaduje, mohu pracovat také v SDL Trados (verze 2019). I v tom případě však Trados používám pouze ke zpracování zakázky v požadovaném formátu. Funkce automatického překladu podle vestavěného slovníku nechávám vypnuté. Jediné, co nechám program dělat automaticky, je doplnění kopií stoprocentně shodných úseků. To je také důvodem, proč za úseky s nižší než 100 % shodou zpracovávané v SDL Trados běžně neposkytuji slevy. (Naproti tomu druhé a další instance výskytu 100 % shodných úseků při práci v Tradosu neúčtuji vůbec.)

Používáte nějaké certifikáty kvality?

Nikoliv. Certifikáty série ISO dostupné pro obor překladatelství se zabývají tzv. „řízením kvality“, což je převážně organizační, nikoliv odborná záležitost. Podmínky certifikace se vztahují k nastavení vnitřních procesů, dělbě práce a odpovědnosti, dokumentačním standardům apod. Jde tedy o pokyny k tomu, jak práci organizovat, nikoliv k jejímu samotnému provedení. Proto jsou tyto certifikáty v oboru využívány téměř výhradně firmami, tedy překladatelskými agenturami.

Překladatel – živnostník, jako jsem já, vykonává práci samotnou i související obchodní úkony zcela sám, proto zde organizace práce nemá příliš význam. Nemám se s kým dělit o pracovní úkoly ani o odpovědnost za ně, ani pro koho jiného vést dokumentaci, tedy certifikát ISO o tom, že tyto věci dělám správně, je pro mě bezvýznamný. Nadto je certifikační proces poměrně složitý a nákladný a při rozsahu mého podnikání by nedával příliš smysl ani z hospodářského hlediska.

Jediným mým certifikátem je Cambridge CPE, což je osobní certifikát dokládající znalost angličtiny nejméně na vysoké úrovni C2 dle Evropského referenčního rámce.


Jak je to s duševními právy?

Dle českých a evropských zákonů náleží práva duševního vlastnictví (dále jen „PDV“) v textu překladu (případně v úpravách textu, které jsou předmětem korektury) okamžikem jejich vytvoření autorovi překladu / korektury, tedy v tomto případě mně. PDV k zakázce klient získává zaplacením smluvené kupní ceny. Technicky vzato lze říci, že PDV k dílu jsou hlavním předmětem prodeje. (Dílo samo je nehmotné, jelikož jde o elektronický dokument; zaknihovatelným aktivem jsou tedy pouze PDV k němu.) Bez PDV k překladu nemůže zákazník tento nijak používat, a to i pokud jej má fyzicky v držení; jednalo by se o neoprávněné nakládání s cizím majetkem.

Podrobnosti k tématu: PDV přecházející na zákazníka | Nepřevoditelná PDV | Uvedení překladatele v textu | Užívání díla před zaplacením

Jaká práva získávám zaplacením zakázky?

Okamžikem uhrazení smluvené ceny zakázky (tedy připsání peněz na můj účet, případně doručení potvrzení o zaplacení, proběhne-li toto dříve) se ve váš prospěch v nejvyšší zákonem umožněné míře trvale vzdávám svých autorských práv v předmětu zakázky, a tato práva nadále náleží výlučně vám. Nezachovávám si tedy žádné rozhodovací pravomoci v dalším nakládání s textem. Vzdávám se i práv zbytkových (reziduálních), tedy zejména práva na podíl ze zisku vydobytého vaším pozdějším užíváním předmětu zakázky.

Předmět zakázky tedy můžete libovolně kopírovat, měnit, přenášet, používat jako součást jiných pracovních úkolů atd. Svá práva rovněž můžete prodat, postoupit, zastavit nebo jinak přenechat jinému subjektu dle vašeho uvážení, ať již zdarma či za úplatu ve výši stanovené vámi. Rovněž můžete předmět zakázky bez omezení používat k výdělečným činnostem. Vaše práva v zakázce nejsou nijak zeměpisně ani časově omezena.

Zůstávají nějaká práva Vám?

Ano, ale pouze ta, kterých se jako autor ze zákona nemohu vzdát. Plný seznam těchto práv najdete v zákoně o duševním vlastnictví, nicméně hlavním nepřenositelným „právem“ je skutečnost mého autorství. (Tedy to, že autorem dokumentu jsem já, nikoliv vy.) Autorství samo o sobě mi nezakládá právo na žádné finanční požitky ani rozhodování o textu; těchto práv se, jak píši výše, ve váš prospěch vzdávám.

V souvislosti se skutečností svého autorství si také ponechávám právo označit se za autora zakázky, a to i veřejně, avšak pouze v rozsahu, kterým nebudou poškozeny obchodní zájmy zákazníka. Účelem použití těchto informací je má profesní prezentace. Více o tom, co uvádím a neuvádím do referencí, najdete [zde].

Musím Vás tedy jmenovat jako překladatele?

Nemusíte. Je pravda, že s právní skutečností autorství (viz výše) souvisí i právo domáhat se autorského kreditu (právo být v dokumentu jmenován jako překladatel). Toto právo však u svých klientů nikdy nevymáhám. Pracuji převážně v oborech, kde uvádět v dokumentu překladatele není zvykem, a tedy neočekávám, že mě klient bude jmenovat.

Pokud se jedná o obor, kde je zvykem překladatele jmenovat, klidně tak můžete učinit (v tom případě stačí např. uvést „přeložil Michael Janský“), avšak ani zde na tom netrvám. Pouze v případě, že byste mě chtěli uvést jako překladatele, prosím, nečiňte tak, pokud byl obsah dokumentu po skončení mé práce na něm podstatným způsobem změněn. Důvod je ten, že dokumenty, kde jsem uveden jako překladatel, jsou mi profesní vizitkou: Pod dokument, který jste po mé práci na něm významněji měnili, se nemohu „podepsat“, jelikož jsem tuto verzi neviděl, nekontroloval atd.

Mohu hotovou zakázku použít již před zaplacením?

Ano, můžete. Jak zmiňuji výše, PDV na vás s konečnou platností přechází až zaplacením celé dohodnuté ceny za zakázku, což zpravidla nastává až několik týdnů po jejím fyzickém dodání vám. V tomto mezidobí můžete dílem disponovat za těchto podmínek: Okamžikem odeslání hotové zakázky vám dočasně postupuji svá autorská práva v ní, a to (i) v témže rozsahu, ve kterém se předpokládá, že jich nabudete po zaplacení zakázky (viz výše); a (ii) na dobu od odeslání hotové zakázky do dne splatnosti závěrečné faktury (včetně).

Co to v praxi znamená? Se zakázkou můžete nakládat jako s vaší „vlastní“ již okamžikem jejího doručení vám; zaplatíte-li v dohodnutém termínu, PDV na vás trvale přejdou dříve, než jejich výše popsané dočasné postoupení vyprší. PDV tedy budete mít k dispozici nepřerušeně již od doručení zakázky. Pokud se však opozdíte s platbou závěrečné faktury, pozbýváte po celou dobu prodlení právo s hotovou zakázkou jakkoliv nakládat, bez ohledu na to, že ji v tu dobu nejspíše máte fyzicky v držení. Více o tom zde. Ke (znovu)získání PDV je tedy potřeba uhradit zpožděnou fakturu; PDV pak na vás trvale přejdou okamžikem připsání peněz na můj účet (nebo doručení potvrzení o platbě), jak je popsáno výše.


O těchto obchodních podmínkách

Výše uvedené otázky a odpovědi představují úplné znění mých obchodních podmínek (dále jen „OP“). OP jsou platné a účinné dnem jejich zveřejnění na webu Překlady Janský (https://prekladyjansky.com, tj. zde).

Vyhrazuji si právo tyto OP kdykoliv bez ohlášení a bez udání důvodu změnit, a to zveřejněním nové verze nahrazující verzi stávající na webu Překlady Janský. V případě změny OP se nové OP vztahují na všechny později zadané zakázky. Zakázky závazně zadané před změnou se řídí těmi OP, které byly v platnosti v době zadání zakázky.

Odchylky od těchto podmínek jsou možné písemným ujednáním (postačuje e-mailem) mezi mnou a zákazníkem. Jakékoliv takové ujednání má přednost před zněním těchto OP tam, kde se navzájem liší.

Původním jazykem těchto OP je jazyk český; veškeré případné překlady do jiných jazyků jsou toliko informativní povahy a v případě neshody převládne česká jazyková verze. OP jsou sepsány dle práva České republiky a jurisdikci v případných sporech mají výhradně příslušné soudy ČR.

Pokud se jakékoliv ustanovení těchto OP stane nebo bude shledáno neplatným nebo nevymahatelným, nebude mít toto dopad na platnost ani vymahatelnost ustanovení ostatních. Neplatné / nevymahatelné ustanovení bude bez zbytečného prodlení nahrazeno ustanovením platným a vymahatelným takovým, které v co největší možné míře napodobuje efekt ustanovení nahrazovaného.

Aktuální verze obchodních podmínek © 2020 Michael Janský, zveřejněno dne 31. 5. 2020.